pondělí 31. října 2016

Rumunské pohledy




































                                                                                                                                                         

Rumunsko má spoustu různých podob a mám pocit, že i za pár dní se tam dá zažít skoro vše.  Cestovali jsme vlakem, jen s batohy, a k putování jsme si vybrali dvě oblasti - Maramureš a Rodnu.

 Už od návratu domů myslím na to, že musím Rumunsko trošku obhájit, protože v očích mnoha lidí je to země, kde vás minimálně okradou (a to v tom nejlepším případě). Je jasné, že opatrný musí být člověk všude, ale myslím, že je mnohem větší šance, že vás okradou třeba na Václaváku.
Místní Rumuni k nám byli neuvěřitelně milí a ochotní pomoci, ačkoliv naše konverzace probíhaly asi následovně:
(Setkání s místními sběrači borůvek v horách)
Místní: Vy iděte nohami?
My: Da da, nohami.
Místní: (zděšený výraz)
...

Místní nás několikrát doslova vytáhli z bryndy a mnohokrát se s námi jen tak zastavili, aby si popovídali nebo nám poradili cestu.
(Tímto děkujeme lidem, co nám opakovaně dali borůvkovou šťávu, vodu a kafe, paní, co na nás křičela něco, co znělo jako Freak freak!, a pak nám dala dvojitou porci oběda, který byl vyhrazený pro turisty, pánům z vlakové stanice, kteří řekli, že sice nejsou hotel, ale poskytli nám pokoj, kam nám nanosili asi tunu dříví a my si usušili promáčené všechno a báječně se ohřáli. Dvojici mladých lidí v Cluji, kteří kvůli nám obvolávali okolní hostely a pomáhali zjistit jejich dostupnost. Italovi a jeho paní z Borši, co nás vzali stopem. A mnohým dalším, nebylo jich málo.)


Pár postřehů/zážitků z výpravy:

- v Rumunsku neexistují jízdní řády, ale všichni přesně ví kdy a kde mají stát.
- v maršrutkách řidiči pouští lidovky nebo rap. Nebo mix obojího. Ve spojení s rumunskou krajinou, k nezaplacení.
- po návštěvě bačovy salaše plně chápu výraz ,,usalašit se".
- ,,Medvěd někdy přijde a někdy ne". podotkl pán z vlakové stanice. (Přišel).
- Značení stezek v Rumunsku moc neexistuje. Ale díky tomu může člověk zažít skvělé dobrodružství, třeba se ztratit v noci v lese a nocovat tam v kapradí.
- ve vesničkách ještě jezdí lidi na vozech a babičky nosí překrásné květované sukně a šátky. Muži zase klobouk, košili, bundu a gumovky. Obojí vypadá skvěle.
- místní jezdí po horách autem, i když tam nejsou cesty
- na kolejích můžete potkat nejen vlaky, ale i dodávky
- v rumunských vesnicích to žije. Potkáte spoustu dětí, dospělých, koček i psů. Obydlí jsou hodně rozmanitá. Od sbitých chýšek z pár kusů dřeva a plechu po třípatrové moderní domy.
- po setkání s bačovými psy už mě asi nikdy nerozesmějí vtipy o bačích
- rumunské borůvky jsou největší, co jsem kdy viděla


Rumunsko má nádhernou krajinu a v mnoha ohledech je ještě nedotčené. A ačkoliv leží na Balkánském poloostrově jen zčásti, jistojistě má duši Balkánu.


                                                                                                                                                      


/Maramureš










































































































































































































































































































































/Rodna