neděle 2. dubna 2017

Spaní pod Petrovými kameny

                                                                                                                                              


Pročítám deníkové zápisky z loňského června, kdy mě kamarádka, ještě před svým odjezdem do Japonska, vzala do Jeseníků.  A bylo to přesně to, co jsem v tu dobu potřebovala.

Přívětivá, napsala jsem si o jesenické krajině.


Vyrazily jsme pozdě, ale v podvečer se šlo Bílou Opávkou moc hezky (všude ohlazené kostry stromů po dávné vichřici, chodníčky a lávky). Krajina voněla a my spaly pod širákem a ani neměly karimatky a z nedalekého hotelu se o půlnoci ozývala opera. Nad námi Petrovy kameny s endemitickým mechem a ještě nad nimi tmavě modrá noční obloha.

Další den mi na Ztracených kamenech uletěl klobouk (ale našel se), upletly jsme kouzelné náramky z bílé bavlnky a na těch nejkrásnějších výhledech jedly rozdrobený chleba.

Jeseníky jsou kouzelné, můžete navštívit místo, kterému se říká Skřítek a nebo si dát na Šeráku borůvkovou palačinku a koukat na mrňavý domeček ztracený v lesích. Bude Vám nejlíp na světě, slibuju.


Bílá Opávka/Ovčárna/Petrovy kameny/Vysoké hole/Velký kotel/Jelení studánka/Ztracené kameny/Skřítek/Šerák



































































                  







3 komentáře: